Elektromotory obecně

Dnešní pohony používají BLDC stejnosměrné synchronní elektromotory. Výhodou tohoto motoru je, že je bezkartáčový. To znamená, že nemá uhlíky. Nedochází tedy uvnitř k jiskření, které známe u běžných spotřebičů jako je vrtačka, bruska, mixér apod. Proto může být motor celý zakrytovaný a uzavřený před vniknutím nečistot a vlhkosti. Tyto motory mají vyšší účinnost a nižší opotřebení.

Každý elektromotor funguje na principu střídání elektromagnetické polarity mezi dvěma částmi elektromotoru. Dvě stejné polarity magnetu se odpuzují a odlišné se přitahují. Když je elektromagnetické pole správně řízeno, dokáže se motor roztočit tím, jak se magnet v určitou chvíli a v určité poloze motoru dokáže přitahovat nebo odpuzovat. Problémem je, že baterie dokáže ukládat pouze stejnosměrný proud, který vytváří pouze jednu polaritu magnetu v elektromotoru. Každé elektrokolo je tedy vybaveno řídicí jednotkou, která posílá do motoru elektrické napětí (impulsy) v polaritě potřebné pro roztočení přes takzvaný střídač. K určení polohy točivých částí v elektromotoru slouží Hallovy sondy. Ty dávají řídicí jednotce informace o vztahu rotoru ke statoru a ta poté dodává potřebný proud a polaritu.

Řídicí obvody značně zvyšují cenu těchto elektromotorů. Díky nim máte ovšem téměř nezničitelný motor. Jeho životnost je omezena jenom teplem. Hallovy sondy i ložiska jsou vyměnitelné díly. Pokud tedy motor neuvaříte někde v kopci nebo neutopíte v potoce, máte nesmrtelného pomocníka.